Tohle je taky sranda

https://www.youtube.com/watch?v=_8m8cQI4DgM&app=desktop

Hezky opisujete z Ayn Rand, ale když jste takový její fanda, tak byste mohl vědět, že pro nevinné oběti měla i ona soucit:

"I regard compassion as proper only toward those who are innocent victims, but not toward those who are morally guilty. If one feels compassion for the victims of a concentration camp, one cannot feel it for the torturers. If one does feel compassion for the torturers, it is an act of moral treason toward the victims."

Playboy Interview: Ayn Rand

Playboy, March, 1964

Zakládat morálku čistě na racionalismu vždycky vede k necitelnosti - proč bychom jinak měli schopnost soucitu...

To já samozřejmě vím.

Jenomže Ayn Rand nepokládala soucit za něco, co by bylo automatickým nárokem.

Nestihl jsem se vyjádřit do uzávěrky blogu. Připojuji svůj podpis k Lubošovi.

Jindřich Hradecký, předseda pro Liberecký kraj, člen širšího vedení strany

Připojuji svůj podpis.

Martin Rozumek, Zlínský kraj, člen strany Svobodných

Text Luboše Zákona zjevně vychází z ideologie takzvaného objektivismu formulované filosofkou Ayn Rand. Jde v podstatě o opak křesťanství, tedy o satanismus. Ayn Rand totiž hlásala vypjaté, absolutní, bezvýjimečné sobectví. Tvrdila že jediným hlediskem jednání každého člověka by měl být výhradně jeho osobní zájem. Člověk by prý měl uspokojovat své potřeby zcela bez ohledu na druhé a nenechat se zmást pokryteckými hlasateli altruismu.

Vedle opětovného přihlášení se k objektivismu, respektive satanismu (vážně by mě zajímalo, zda je mefistovský vzhled autora textu záměrný či zda jde o podvědomé jednání) Zálom dezinterpretuje ideová východisko druhé strany.

Tímto východiskem totiž není altruismus, nýbrž křesťanství. Jeho ústřední postava, Ježíš Nazaretský, totiž nehlásá primárně altruismus, nýbrž lásku. Jeho učení lze shrnout do teze: "Miluj bližní (druhé lidi) a nech svoji lásku jednat. Pak budeš šťasten". Láska se přitom často projevuje objevováním se pro druhé a Ježíš o oběti často hovoří. Neznamená to ovšem nutně, že se člověk má nutně objevovat cele a pro každého. Zdánlivě sobecké jednání (např. vydělávání peněz či obecně shromažďování materiálnįch statků) totiž ve skutečnosti může být motivováno láskou. Vždyť kdo nic nemá nebo dokonce zemře, nemůže nikomu nic dát.

K věci samé: Téma takzvaných syrských sirotků bylo politiky na obou stranách sporu nechutně zneužito k demagogické propagandě. Problém je přiton v podstatě fiktivní. Ať Česká republika nějakým sirotkům pomůže nebo ne, nemá to žádný strategický význam. Moudrá vláda by se proto takovým "problémem" vůbec nezabývala. Z hlediska mravnosti lze pouze poznamenat, že soucit na náklady daňových poplatníků není soucitem.

S tímto stanoviskem nemohu souhlasit, pokud se našli lidé, kteří chtějí dobrovolně syrské sirotky přijmout, kdo jste, abyste jejich rozhodnutí hodnotil? Ať už jsou jejich pohnutky jakékoliv, podle vás třeba pomýlené, budou to zejména oni, kdo ponese rizika. Pozvou si je k sobě domů, do své rodiny, budou to v první řadě oni, kdo bude muset vybudovat vzájemnou důvěru, snažit se překonat kulturní rozdíly, bude se o ně starat, snášet tlak a možná i pohrdání okolí.

Pokud se našli lidé, kteří se dobrovolně rozhodli pomoci dětem, které musí živořit v mizerných podmínkách uprchlických táborů, není právem mým, vaším, ani kohokoliv jiného, aby jim v tom bránil. Jsem volič Svobodných. Podporuji stanovisko Tomáše Pajonka a republikového předsednictva.

"budou to zejména oni, kdo ponese rizika." To se velice mýlíte, rizika poneseme všichni.

"Pozvou si je k sobě domů, do své rodiny," Ale vycházet ven budou, ne?

František Petrík, člen ReV Svobodní, podepisuji taky!

No nevím, to co máte vybudováno jako promyšlený teoretický kontrukt má dost chatrný pilíř v tom, že nakonec přece jen nějakou pomoc připouštíte, která není, bez bližšího zdůvodnění, "sebeobětující". Dokonce zavádíte třídení pomoc těm, kteří si to zaslouží a kteří ne, aniž by zase toto kritérium bylo zdůvodněno (co to je zasloužená nesnáz?). Upřímně z Vašeho textu nevím, jestli ted nějaká pomoc je, nebo není slučitelná se sobodou.

Ještě něco málo před sto lety byla společnost schopna od sebe rozlišit zasloužilé a nezasloužilé chudé. Dnes to právě vinou státního systému vynuceného sebeobětování již není možné.

Spousta a spousta zbytečných zaobalení a cizích slov a přitom stačilo napsat jen: Naše straně v České republice žádné syrské sirotky nechce. Doufám, že jestli jednou budete mít projev na náměstí nebo v televizi, zjednodušíte ho a přejdete hned k věci.

Docela chápu, že se vám nelíbí, že autor podrobně a logicky zdůvodnil svoje stanovisko, a to vám nevoní. Vám by vyhovovalo, aby se vyjádřil nelidsky a zpupně a pak byste se cílit oprávněn ho kritizovat