Sobota 28. listopadu 2020, svátek má René
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. listopadu 2020 René

Nebojme se koronaviru ani vlády

19. 10. 2020 11:56:28
Strach má obrovskou sílu. Dokáže v lidech naprosto udusit vůli racionálně uvažovat. A pokud nemáme vůli přemýšlet, zbývají už jen emoce.

Vždyť co jiného jsou reakce jako "Měl by sis vyzkoušet jaké to je umírat s kovidem", nebo "Přeji ti aby tvůj příbuzný umíral na kovid", nebo lehčí varianty toho samého sdělení. Já věřím, že mnoho z těch, kteří takto reagují, to ve skutečnosti nemyslí vážně - tam, kde není rozum, nastupují emoce. Emotivní obrana před argumenty. Jenomže mluvit o umírání na covid-19 a obhajovat tím nekriticky všechno, co tato vláda dělá, nedává smysl, nevidíme-li celý kontext.

Mělo by nás zajímat, že už i dokonce WHO varuje před bezmyšlenkovitým uplatňováním strategie lockdownu. Zchudnutí obrovského počtu lidí bude mít totiž nepochybné zdravotní následky. WHO mluví o těch nejchudších. O těch, kteří nebudou mít kam spadnout, a budou umírat na průvodní jevy spojené se zchudnutím společnosti v té či oné zemi.

Na jedné straně sledujeme počty nemocných, hospitalizovaných a zemřelých na covid-19 (nebo s covid-19). Jsou to čísla, která vidíme a chápeme příčinu a bezprostřední souvislosti. Pokud však kvůli rapidnímu růstu nezaměstnanosti a zchudnutí celé země dojde k postupnému nárůstu počtu onkologických onemocnění v neléčitelném stadiu (protože nebudou peníze na všechna potřebná vyšetření a člověk se dostane k lékaři pozdě), pokud dojde k nárůstu počtu sebevražd v důsledku stresu, když se dozvíte, že už nedokážete uživit svoji rodinu, pokud dojde u části populace ke zkrácení života v důsledku nemírného pití, kterým si mnozí lidé budou stres léčit, nebo pokud se vám nedostane včasného ošetření, protože kvůli poklesu vzdělanosti nebude dostatek lékařů a zdravotních sester (tento následek zavření škol lze patrně opravdu spočítat), do jakých statistik tito mrtví spadnou? Budou spadat do statistik následků lockdownu? Nebo nám jen hlasatelka v televizi poví, že jsme špatný národ, protože máme nejvyšší počet rakovin na světě, a my občané, abychom to vyřešili, budeme si na klopu kabátu jednou ročně připichovat žluté kytičky?

Lockdown je nebezpečná hračka. WHO nikdy nebyla instituce, která by se příliš zajímala o ekonomické souvislosti - a pokud dnes i ona upozorňuje na vztah ekonomické výkonnosti a zdraví, pak už jde opravdu do tuhého. Zmocněnec WHO pro boj s kovidem David Nabarro vyzval světové politiky, aby lockdown jako hlavní nástroj v boji s nákazou nepoužívali.

Ale emoce jsou silnější a hlas těch, kteří ve strachu souhlasí s vypnutím české ekonomiky, bude znít velmi hlasitě. Zvláště když vláda prakticky nenabízí jiný směr. Neodvažuje se zemi potrestat lockdownem hned najednou - směřuje k němu však nevyhnutelně, postupnými kroky, podobně jako tomu bylo na jaře. Zda bude vyhlášen zítra nebo až příští týden, to už je při vší té mizérii jedno.

Nepochybně je zde i silný hlas těch, pro které je strach podružný, a které motivuje něco jiného: nenávist k malým a středním podnikatelům. Jsou to přece vyžírkové, paraziti, a bude jen dobře, když dostanou za uši a začnou se živit poctivě. Třeba u pásu někde v montovně vlastněné nejlépe Agrofertem! Ale takoví lidé jsou a budou, a věřím, že jich je ve skutečnosti velmi málo.

Množina lidí ovládaná šíleným strachem je větší a dnes mnohem důležitější. Věřím, že nemají zlé úmysly. Ale v konečném důsledku to na věci nic nemění. Myšlenky mají následky. I absence myšlenek.

Vypnutí ekonomiky, ať už bude úplné nebo postihne "jen" některé oblasti ekonomického života, jak se to už děje nyní, bude nepochybně v konečném důsledku a dlouhodobém horizontu stát lidské životy. Je potřeba si to uvědomit, a s vypínáním ekonomiky nesouhlasit. Jeden z velmi emotivních argumentů, kterým se vlastně velmi pohodlně obhajuje úplně cokoliv, zní: "I kdyby to mělo zachránit třeba jeden jediný život, tak se to vyplatí!" Dobrá tedy. Lockdownem se tedy snažíme zachránit alespoň jeden život - i kdyby měla být tato snaha vykoupena desítkami životů v budoucnu. Je to absurdní úvaha. Ale bohužel reálná. Nikoliv snad tím, že by takto skutečně někdo uvažoval, ale svými nevyhnutelnými důsledky.

Pokud jste tento text dočetli až sem, domníváte se, že snad zlehčuji koronavirus? Že nestát v jednom šiku s Prymulou či Babišem znamená zlehčovat nákazu? Pokud tohle platí, potom volat po eutanazii naší ekonomiky znamená zlehčovat všechny zničené existence, které budou následovat v dalších letech.

Nikdy jsem netvrdil, že stát nemá koronavirus řešit. Vláda svoji šanci promeškala. Měla se zaměřit na trasování a efektivní testování a zmapovat šíření viru. Měla se včas postarat o zajištění kapacit ve zdravotnictví. Měla ochránit ty, kteří jsou případnou nákazou nejvážněji ohroženi. A měla v masivní míře liberalizovat ekonomiku, třeba i jen dočasně, aby podnikatelé, živnostníci ale i zaměstnanci mohli následky epidemie co nejdříve překonat. To se nestalo a obávám se, že se vláda o něco takového ani nepokusila. Je potřeba si uvědomit, že země, kde tohle všechno zvládli, nyní k lockdownu nepřistupují. Nezavírají se školy, nezakazuje se podnikat. Za svoji neschopnost a liknavost tak dnes Babišova vláda trestá ty, kteří už nemají sil nazbyt - nás, občany a především malé a střední podnikatele. Svaluje vinu na ty, kteří za nic nemohou - na hosty hospod a restaurací, nebo na ty, kteří si u okýnka dají jedno pivo. A trestají je. Přísně je trestají. A protože tohle prostě nebude fungovat, další tresty budou následovat. Protože nikoliv na koronavirus, ale především na lidi musí bejt přísnost!

A je pouze na nás, jestli se budeme tak moc bát, že přestaneme přemýšlet a necháme se trestat a trestat a trestat. Přestaňme se bát - koronaviru i naší vlády. Nebát se, to neznamená nákazu zlehčovat a bagatelizovat, nebo dokonce dělat, že neexistuje. Nebát se znamená začít přemýšlet. A vidět celý kontext. Nákaza nepochybně dříve či později odejde a my budeme čelit následkům zaškrcování našeho hospodářství. A bude morálním selháním nás všech, dopustíme-li, aby si v tu chvíli až budeme opět volně dýchat bez roušek, lidé jako Babiš či Prymula přivlastňovali zásluhy, které jim rozhodně nepatří!

Autor: Luboš Zálom | pondělí 19.10.2020 11:56 | karma článku: 28.58 | přečteno: 751x

Další články blogera

Luboš Zálom

Má ještě smysl slavit výročí Sametové revoluce?

Když jsme před rokem slavili třicáté výročí pádu totality, snad nikdo si nedokázal představit, jaké pohromy nás čekají o rok později, a v jaké atmosféře se bude další výročí Sametové revoluce odehrávat.

17.11.2020 v 14:51 | Karma článku: 27.36 | Přečteno: 951 | Diskuse

Luboš Zálom

Nejsme v bezpečí

Včerejšími událostmi ve Vídni se islámský teror přesunul z pohodlně vzdálené Francie přímo za náš plot. Za plot, který vlastně ani neexistuje. Jako připomenutí, že příště se střelba může ozvat třeba v ulicích Prahy.

3.11.2020 v 11:22 | Karma článku: 32.53 | Přečteno: 1070 | Diskuse

Luboš Zálom

Zabraňte prodloužení nouzového stavu

Dnes má parlament rozhodnout o prodloužení nouzového stavu, tedy legislativního rámce, který vládě umožňuje rychle bez jakékoliv politické diskuze přijímat opatření proti šíření koronaviru.

30.10.2020 v 11:39 | Karma článku: 25.19 | Přečteno: 937 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Josef Klapal

Vlčí teror na Broumovsku

Broumovský výběžek je u nás poslední roky oblastí s největším počtem útoků vlků na domácí zvířata. Navrátivší se predátor se tak stává ekonomickou a bezpečnostní hrozbou pro místní.

28.11.2020 v 16:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 57 | Diskuse

Jana Černochová

S olovem do deště nelez, aneb další arogance Evropské komise

EP v tomto týdnu projednával námitku proti úpravě nařízení REACH Evropské komise, které nově zakazuje držení olověných nábojů v okolí jakýchkoli přírodních vodních ploch. Co si pod přírodní vodní plochou představit?

28.11.2020 v 10:02 | Karma článku: 28.98 | Přečteno: 665 | Diskuse

Jaroslava Janderová

Politikaření kolem Muzea paměti XX. století či snaha opět měnit historii?

Cílem vzniku instituce Muzeum paměti XX. století v Praze, zřízeného po 30 letech od 17. 11. 1989, byla edukace a zachování historické paměti o událostech, které úzce souvisely se vznikem, existencí a pádem totalitních režimů u nás

27.11.2020 v 17:30 | Karma článku: 14.64 | Přečteno: 418 | Diskuse

Kateřina Konečná

Takhle se zelená politika nedělá

K honbě za likvidací klasických spalovacích motorů se připojila už i Velká Británie. Respektive její premiér Boris Johnson prohlásil, že je jeho cílem zakázat prodej benzinových a naftových motorů po roce 2030 úplně.

27.11.2020 v 12:32 | Karma článku: 29.52 | Přečteno: 668 | Diskuse

Marek Novák

Velké zahřívané lobby, apeluji na ministra zdravotnictví

V rámci schvalování tzv. Daňového balíčku v Poslanecké sněmovně neprošel mnou podaný návrh na zvýšení zdanění tzv. zahřívaného tabáku. Ten se dnes jako alternativa ke klasickému kouření poměrně rychle etabluje a co je alarmující,

27.11.2020 v 12:28 | Karma článku: 6.10 | Přečteno: 381 | Diskuse
Počet článků 253 Celková karma 28.41 Průměrná čtenost 2591

Jsem zastánce svobody jednotlivce a laissez-faire kapitalismu a hlásím se k odkazu myslitelů jako byl Ludwig von Mises, Murray Rothbard nebo Frederic Bastiat. Především jsem však stoupencem filozofie Objektivismu americké filozofky a spisovatelky Ayn Randové, podle mě nejvýznamnější obhájkyně svobody jednotlivce a kapitalismu. Od začátku 2014 člen Strany svobodných občanů, od 2019 místopředseda strany, dříve předseda středočeského krajského sdružení, lídr koalice Svobodných a Soukromníků pro volby do středočeského krajského zastupitelstva pro rok 2016 a středočeský lídr do parlamentních voleb 2017. V současné době zastupitel v Berouně za sdružení Lepší Beroun, které kandidovalo s podporou Svobodných a prosazuje jejich zásady komunální politiky. Dále mě lze charakterizovat jako příležitostného cyklistu, malíře, berounského patriota, příznivce jazzu a art-rocku a špatného hráče billiardu.

Najdete na iDNES.cz