Sobota 28. listopadu 2020, svátek má René
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. listopadu 2020 René

Milion chvilek pro co vlastně?

30. 04. 2019 13:58:34
Včera opět vyšly tisíce lidí do ulic, aby v rámci iniciativy Milion chvilek pro demokracii protestovaly proti vládě a prezidentovi. Tentokrát se předmětem protestu stala Marie Benešová, dnes jmenovaná ministryní spravedlnosti.

Za co se však demonstrovalo? Dle cedulí, transparentů a sloganů za nezávislou justici. Lze však předpokládat, že osoba Marie Benešové je v celém seriálu protestů proti premiéru Babišovi a prezidentu Zemanovi jen vhodnou záminkou. Protože ty skutečné cíle jsou hlubší, ideologické, i mocenské, a kdyby nešlo o Benešovou, dříve či později by se opět našlo jiné vhodné téma.

Demonstrace jsou bezesporu legitimním nástrojem protestu proti politickému systému nebo vládě, jež se vymkla normálním demokratickým mechanismům, které tak přestávají fungovat jako nástroj, jímž lze špatnou vládu odvolat a systém změnit. Pokud se podíváme na vládu Andreje Babiše, je v kontextu historie tohoto státu za posledních dvacet let něčím výjimečným? Je jeho vláda fatálním nebezpečím pro svobodu a demokracii (přičemž samozřejmě tyto dva pojmy nelze směšovat), vážnějším, než jakým byly vlády řekněme Bohuslava Sobotky (který se v davu demonstrantů včera taky objevil) nebo Jiřího Paroubka? Nebo Petra Nečase? Pokud by defilé premiérů a ministrů za posledních dvacet let mělo být jakousi soutěží o největšího nepřítele svobody a demokracie, nechtěl bych být porotcem.

Neustálé demonstrace proti jednomu, v celkovém historickém kontextu vlastně nepodstatnému předsedovi vlády nebo prezidentovi, mechanismus občanského protestu bagatelizují, znehodnocují. Pokud jsou osoby A. Babiše a M. Zemana tak zásadním důvodem, proč vyjít do ulic, nedokáží si organizátoři a ideoví vůdci demonstrací představit, jak vypadá skutečná bezprostřední hrozba občanským svobodám a demokratickému systému. Babiš i Zeman jsou pevnou součástí statu quo. Jsou pro Evropskou unii. Jsou pro omezování svobody jednotlivce ve jménu silného státu. V čem se tak zásadně liší od našich opozičních politiků nebo od standardních představitelů států Evropské unie, jejíž vlajky včera vlály nad hlavami demonstrantů?

Ostatně to, jak byly včerejší demonstrace (stejně jako vlastně celá série demonstrací pořádaná spolkem Milion chvilek pro demokracii) prezentovány médii a kulturně-politickými autoritami ostře kontrastuje s tím, jak se establishment staví proti v principu srovnatelným protestům ve Francii nebo ve Španělsku.

Milion chvilek pro demokracii? Spíše pro snadné získání moci, neomezené standardními demokratickými mechanismy, jako např. nutností získat na svou stranu významnou část aktivních voličů a čekat na termín voleb. Toho, co se běžně prosazuje v rámci volebního výsledku v demokratických volbách, chtějí organizátoři demonstrací dosáhnout rychle, hned, bez čekání, v rámci nátlakové akce na náměstích. Jde jim o získání moci nebo zásadního vlivu na chod státu, nikoliv o demokracii. A už vůbec jim nejde o svobodu!

Současný stav politiky, Andrej Babiš u moci, Miloš Zeman na Hradě, pokles politické kultury, přebujelý státní aparát a legislativní chaos, slabý občan - to vše je výsledkem politické logiky, nevyhnutelného vztahu příčiny a následku - a ti, kteří dnes křičí, nebo lépe řečeno ti, kteří povzbuzují dav ke křiku, jsou jednou z těch příčin. Oni, jejich politika vytvořila Andreje Babiše. Jejich politika silného státu slabého trhu a demokraticky pasivního občana. Pokud by zde nebyl Andrej Babiš, chopil by se šance někdo jiný, další mocichtivý latentní totalitář, protože dlouhodobá politika Špidlů, Sobotků, Nečasů, Kalousků nebo Topolánků takovým lidem spolehlivě umetla cestu. Představitelé Milionu chvilek pro demokracii však nenabízejí žádné východisko. Nemluví o tom, jak je třeba změnit paradigma fungování státu, omezit jeho moc, dát větší roli svobodě jednotlivce a tržním mechanismům. Nemluví o tom, jak deregulovat a odstátňovat. Jediné, co chtějí, je mít silný stát ve svém vlivu a ve svých rukou.

V tomto boji, jehož jedna bitva se odehrála včera na náměstích českých a moravských měst, není žádné dobré strany. Na jedné vidíme Zemana, Babiše, agrokorporativistický konglomerát tvořený chobotnicí hnutí ANO, oligarchizaci státu. Na druhé spatřujeme progresivistický socialismus definovaný moderními hnutími jako jsou Piráti, probruselskými vazaly sdruženými v Top09 nebo dalšími uskupeními, která vystupují coby parodie na pravicovou politiku. Spatřujeme zde hnutí tzv. "pravdy a lásky" se svou tzv. "nepolitickou politikou" a egalitářským kryptofašismem*. Nechtějte po mě, abych si z této sebranky vybíral.

Jeden faktor je zde však velmi důležitý: podpora veřejnoprávních a tzv. liberálních (tedy progresivně levicových) médií, a vlastně většiny kulturního a intelektuálního mainstreamu. Tato fronta straní pravdoláskařskému egalitářskému kryptofašismu a probruselskému vazalství, což je politický kurs, který je sice politicky v defenzivě, protože Babiš i Zeman představují kurs v určitých ohledech jiný, ale má i tak značnou politickou sílu definovanou bohatým arzenálem propagandistických nástrojů.

Dovedete si představit, jak by vypadal náš stát, kdyby bylo rozložení sil opačné? Kdyby se mediálně-intelektuální (ne)politická lobby spojující to, co označuji za pravdoláskařský kryptofašismus, dostala ke skutečné, aktivní, zákonodárné politické moci? Představte si vládní politickou moc, která není zpochybňována médii ani renomovanými intelektuály. Představte si vládní politickou moc, která má na své straně celý nevládní sektor. Ostatně praktický vliv této politiky na sobě dostatečně pocítily některé radnice a magistráty - kupříkladu Brno, a nyní ovoce této politiky dozajista pocítí Praha. Cílem těchto politických kruhů je další likvidace naší svobody - jejich nepřátelství vůči ní není o nic menší než nepřátelství Babišovo či Zemanovo.

Dokud se však nepřátelé svobody rvou mezi sebou, jsme, i při tom všem marasmu, ještě relativně v bezpečí. Můžeme jen vyjádřit politování, kolik vcelku přemýšlivých a o občanské svobody se obávajících lidí se nechalo (ne)politickou kampaní Milionu chvilek pro moc, pardon, pro demokracii zlákat.

Jde-li nám tedy o svobodu, nelze podporovat ani jednu ze stran. Ničemové jsou všichni. Lze jen říct: perte se a žerte se.

---

* Proč zde používám označení kryptofašismus? Jako jedny z hlavních aspektů fašismu lze vyjmenovat důraz na silný stát a jeho spojení s nevolenými, mimo oficiální politické mechanismy stojícími organizacemi. Současné pojetí tzv. "nepolitické politiky" jako souhrn jakýchsi sdružení, které bez jasného demokratického mandátu ovlivňují ať už přímým kontaktem na vládní politiky nebo pomocí organizovaného nátlaku politické dění včetně legislativního procesu, je podle mého názoru jasnou definicí fašistického státu. Pokud si pod pojmem fašismus představíme jen černé košile pochodující v ulicích a nařvaného plešatého pána na tribuně, je to jen jeden z možných vnějších projevů, jakýsi folklór, který v rámci fašistického státu může ale nemusí být přítomen. Autorita, kterou fašistická ideologie vzývá, nemusí být zosobněna osobou vůdce. Může být abstraktní. Koneckonců i osoba vůdce je ve své pravé postatě zosobněním abstraktní entity - kolektivu. Dalším důležitým aspektem je kultura davu, od jehož síly se odvozuje oprávněnost požadavků a která slouží jako zbraň k prosazení záměrů, které se vždy a bez výjimky definují kolektivně, nikoliv individuálně.

Autor: Luboš Zálom | úterý 30.4.2019 13:58 | karma článku: 41.93 | přečteno: 2325x

Další články blogera

Luboš Zálom

Má ještě smysl slavit výročí Sametové revoluce?

Když jsme před rokem slavili třicáté výročí pádu totality, snad nikdo si nedokázal představit, jaké pohromy nás čekají o rok později, a v jaké atmosféře se bude další výročí Sametové revoluce odehrávat.

17.11.2020 v 14:51 | Karma článku: 27.36 | Přečteno: 951 | Diskuse

Luboš Zálom

Nejsme v bezpečí

Včerejšími událostmi ve Vídni se islámský teror přesunul z pohodlně vzdálené Francie přímo za náš plot. Za plot, který vlastně ani neexistuje. Jako připomenutí, že příště se střelba může ozvat třeba v ulicích Prahy.

3.11.2020 v 11:22 | Karma článku: 32.53 | Přečteno: 1070 | Diskuse

Luboš Zálom

Zabraňte prodloužení nouzového stavu

Dnes má parlament rozhodnout o prodloužení nouzového stavu, tedy legislativního rámce, který vládě umožňuje rychle bez jakékoliv politické diskuze přijímat opatření proti šíření koronaviru.

30.10.2020 v 11:39 | Karma článku: 25.19 | Přečteno: 937 | Diskuse

Luboš Zálom

Nebojme se koronaviru ani vlády

Strach má obrovskou sílu. Dokáže v lidech naprosto udusit vůli racionálně uvažovat. A pokud nemáme vůli přemýšlet, zbývají už jen emoce.

19.10.2020 v 11:56 | Karma článku: 28.58 | Přečteno: 751 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Josef Klapal

Vlčí teror na Broumovsku

Broumovský výběžek je u nás poslední roky oblastí s největším počtem útoků vlků na domácí zvířata. Navrátivší se predátor se tak stává ekonomickou a bezpečnostní hrozbou pro místní.

28.11.2020 v 16:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 | Diskuse

Jana Černochová

S olovem do deště nelez, aneb další arogance Evropské komise

EP v tomto týdnu projednával námitku proti úpravě nařízení REACH Evropské komise, které nově zakazuje držení olověných nábojů v okolí jakýchkoli přírodních vodních ploch. Co si pod přírodní vodní plochou představit?

28.11.2020 v 10:02 | Karma článku: 28.78 | Přečteno: 652 | Diskuse

Jaroslava Janderová

Politikaření kolem Muzea paměti XX. století či snaha opět měnit historii?

Cílem vzniku instituce Muzeum paměti XX. století v Praze, zřízeného po 30 letech od 17. 11. 1989, byla edukace a zachování historické paměti o událostech, které úzce souvisely se vznikem, existencí a pádem totalitních režimů u nás

27.11.2020 v 17:30 | Karma článku: 14.64 | Přečteno: 412 | Diskuse

Kateřina Konečná

Takhle se zelená politika nedělá

K honbě za likvidací klasických spalovacích motorů se připojila už i Velká Británie. Respektive její premiér Boris Johnson prohlásil, že je jeho cílem zakázat prodej benzinových a naftových motorů po roce 2030 úplně.

27.11.2020 v 12:32 | Karma článku: 29.52 | Přečteno: 665 | Diskuse

Marek Novák

Velké zahřívané lobby, apeluji na ministra zdravotnictví

V rámci schvalování tzv. Daňového balíčku v Poslanecké sněmovně neprošel mnou podaný návrh na zvýšení zdanění tzv. zahřívaného tabáku. Ten se dnes jako alternativa ke klasickému kouření poměrně rychle etabluje a co je alarmující,

27.11.2020 v 12:28 | Karma článku: 6.10 | Přečteno: 379 | Diskuse
Počet článků 253 Celková karma 28.41 Průměrná čtenost 2591

Jsem zastánce svobody jednotlivce a laissez-faire kapitalismu a hlásím se k odkazu myslitelů jako byl Ludwig von Mises, Murray Rothbard nebo Frederic Bastiat. Především jsem však stoupencem filozofie Objektivismu americké filozofky a spisovatelky Ayn Randové, podle mě nejvýznamnější obhájkyně svobody jednotlivce a kapitalismu. Od začátku 2014 člen Strany svobodných občanů, od 2019 místopředseda strany, dříve předseda středočeského krajského sdružení, lídr koalice Svobodných a Soukromníků pro volby do středočeského krajského zastupitelstva pro rok 2016 a středočeský lídr do parlamentních voleb 2017. V současné době zastupitel v Berouně za sdružení Lepší Beroun, které kandidovalo s podporou Svobodných a prosazuje jejich zásady komunální politiky. Dále mě lze charakterizovat jako příležitostného cyklistu, malíře, berounského patriota, příznivce jazzu a art-rocku a špatného hráče billiardu.

Najdete na iDNES.cz