Vyjádření k pomluvám a osočení ze strany Petra Hampla

Musím krátce zareagovat na výkřik Petra Hampla, v němž se dopustil několika slušně řečeno nepravd, a hlavně označil mé protiislámské postoje za podvod na voličích.

Podle pana Hampla jsou Svobodní stranou sluníčkářů a vítačů islámské migrace (což je nesmysl), a já samozřejmě také (což je už naprostá fantasmagorie).

Tento svůj post (kromě toho uveřejněný i na serveru euportál a na jeho osobním webu, tady na veřejném zdroji, nikoliv jen na soukromém profilu) zveřejnil kvůli tomu, že Svobodní podpořili v jeho obvodě senátorského kandidáta Jiřího Oberfalzera z ODS. Patrně se domníval, že bychom měli podpořit jeho, jakožto kandidáta Alternativy pro ČR, a v záchvatu uražené ješitnosti se potřeboval veřejně vypovídat a nakydat na ty, v jejichž podporu patrně doufal, kupu špíny. Jeho vyjádření vůči mé osobě se nebezpečně podobá veřejné pomluvě.

Vezmu to pokud možno postupně.

Za prvé, pan Hampl napsal, že senátor Oberfalzer je kandidátem Svobodných. To je lež. Je kandidátem ODS, a Svobodní se jej rozhodli v našem obvodě podpořit, kromě jiného i proto, že my sami jsme zde žádného kandidáta nepostavili. Podporu jsem předjednal osobně při rozhovoru s panem senátorem, při němž jsme si vyjasnili naše politická stanoviska, a předal dále k dojednání našemu republikovému předsednictvu.

Za druhé, pana Oberfalzera jsme podpořili kvůli jeho významnému názorovému průniku se Svobodnými, a nikdy nikdo netvrdil, že se naše názory shodnou na sto procent. Jestliže se lišíme (jak uvádí P.Hampl) v tématu EU nebo islámu, shodneme se naopak na jiných důležitých věcech jako je třeba elektronická evidence tržeb. Nikdo vhodnější pro podporu se v našem obvodě neobjevil, mimo něj kandiduje spíše banda větších či menších socialistů a etatistů.

Pokud bychom se se senátorem Oberfalzerem shodli i na tématu vystoupení z EU, patrně by již, s trochou nadsázky, nešlo o člena ODS, ale spíš o našeho váženého člena.

Za třetí, Petr Hampl uvádí jakýsi výrok senátora Oberfalzera, v němž měl prohlásit, že islám si zaslouží stejná práva, jako má křesťanství. Tento výrok není nijak ocitován, a já sám jsem ho zatím nikde nenašel. Naproti tomu byl ale senátor Oberfalzer před lety jedním ze senátorů, kteří pozvali do České republiky, na přednášku do Senátu, nizozemského politika Geerta Wilderse, známého bojovníka proti islamizaci Evropy. To je dohledatelný fakt.

Za čtvrté, podpora Petra Hampla, byla dle mého názoru něčím naprosto nemyslitelným, zvláště po tom, jak se sám vůči Svobodným choval po svém odchodu, kdy navíc marně doufal, že s ním odejdou desítky členů, a dával v podstatě najevo, že o žádnou podporu své senátní kandidatury nestojí. Během posledního roku se pan Hampl ukázal jako politicky naivní, impulsivní, labilní, neseriózní až mstivý, a zakukleně autoritářský. Schopný spojit se s úplně kýmkoliv, jen když se shodne na jedné jediné věci: tedy na tématu islámu. Přitom však nehájí odpor vůči islámu na bázi svobody jednotlivce - jeho myšlenkový fundament je ryze kolektivistický. Zastává pohled na dějiny jako na spor společenských tříd, které jsou samy o sobě aktivním hybatelem politiky. Jestliže však pokládáme nějakou abstrakci, např. společenský třídu, za jednající entitu, je to čirý kolektivismus - a ten nevyhnutelně, je-li kolektivista konzistentní, implikuje v politice nesvobodu. Petr Hampl v tomto konzistentní je - tudíž se vyjádřil, že v krajských volbách, jako pomstu za to, že Svobodní podpořili kandidáta ODS, pokládá za nejvhodnější volbu SPD, která zastává koncept tzv. přímé demokracie, což je ve své pravé podstatě jakousi neomezenou vůlí mas, bez jakéhokoliv ideového rámce nebo bez ústavního omezení, a jejím leitmotivem není rozum, ale slepá akce. SPD vede Tomio Okamura, tedy člověk, který například komunismus pokládá za vysoce morální a dobrý systém. Vskutku dobrá volba od někoho, kdo by chtěl naši kulturu zachránit před nebezpečím islámu!

Ovšem podpora od Petra Hampla je vrtkavá, jak se už měli mnozí možnost přesvědčit na vlastní kůži, a spíš může sloužit jako barometr toho, co se kde na naší politické scéně podělá. Můžu si vzpomenout například na jeho záměr, pokud by byl zvolen za předsedu Svobodných, zapojit nás do obskurního slepence Blok proti islámu (BPI) - pokud by se mu to bývalo povedlo, dnes by možná už Svobodní neexistovali, byli by rozcupováni na kousky a skončili podobně neslavně, jako celý projekt BPI, v jehož úspěch pan Hampl doufal, a do něhož jsem byl tehdy já sám osobně několika zakládajícími členy zván k účasti.

Všimněme si prosím, že tématem bezpečnosti se už začali ve volební kampani ohánět i komunisté. Až se pan Hampl rozhádá i se svými kontakty v SPD, a kvůli jeho labilitě a schopnosti bezpečně zvolit tu nejhorší možnost ze všech, může příště podpořit i komunisty - s nimiž se pravděpodobně shodne ve filozofickém fundamentu, a jeho třídní pohled na politiku tam bude pochvalně přijímán.

Islám je v tuto chvíli v našem prostředí hlavně filozofické téma, a pouze správným filozofickým uchopením se můžeme dobrat správného politického řešení, tedy takového, které nás zbaví hrozby politického islámu, a zároveň bude v souladu s principy svobody jednotlivce. Pokud začneme slepě, bezmyšlenkovitě jednat, můžeme se snadno dopustit vážných chyb. Na odvracení bezprostředních hrozeb prostředky máme, ty dávají dostatek času téma nejprve řádně uchopit. Autoritáři typu Petra Hampla se však domnívají, že naše svoboda musí jít v rámci boje proti islámu stranou. Já naopak dlouhodobě tvrdím, že si nemůžeme dovolit obětovat svobodu za vítězství nad islámem. To by byla příliš drahá cena a pro naši kulturu zničující bezmála tak jako případné vítězství islámu. Jsem si jistý, že máme možnost zbavit se hrozby islámu na příštích minimálně 200 let a přitom neztratit svobodu, resp. neztratit možnost hájit v naší společnosti dále myšlenku svobody.

Jak toho dosáhnout a jaká je filozofická báze pro odstranění islámské hrozby a zároveň se nezpronevěřit myšlence svobody jednotlivce, jsem popsal v článku Imigrace jako zbraň proti západní kultuře.

Petr Hampl takovou filozofii nezastává. Jako kolektivista, je-li konzistentní, musí být proti svobodě. Podobnými kvalitami se vyznačují další ikony českého protiislámského hnutí, včetně JUDr. Kláry Samkové, která v Hamplově postu na jeho facebookovém profilu Hamplovi zdatně přizvukovala. Doktorka Samková, kvůli svému silnému náboženskému zanícení, a volání po návratu ke křesťanským hodnotám, zastává stejnou principiální nesvobodu, jakou představuje islám. V její představě nesvobody se však nebudeme klanět půlměsíci, ale kříži. Naději proti islámu pak nepředstavuje ani Okamurova SPD, která to má ještě o něco jednodušší, než Hampl nebo Samková – na rozdíl od nich nemá filozofii vůbec žádnou. A nakonec, stačí z hlubin internetu vytáhnout volební program BPI, který si v populistické bezmyšlenkovitosti v ničem nezadal s tím, co dnes prohlašuje a slibuje SPD.

Petr Hampl se vlastně distancí od mé argumentace na téma islámu odstřihl od možnosti, že by odpor vůči islámu mohl být v souladu s principy svobody jednotlivce. Pokud tuto možnost skutečně zavrhuje, a to nejen on, ale i např. JUDr. Samková (a bylo by to velmi logické, vzhledem k jejich filozofii), dávají najevo, že jim jde jen a pouze o boj proti islámu, jakýmikoliv prostředky, bez ohledu na vše ostatní, na svobodu lidí, na jejich majetek, na jejich životy. Pro obětování svobody neexistuje žádná omluva. Prvořadým úkolem je hájit svobodu, nikoliv porazit politický islám, islamismus, islámský fundamentalismus, nebo jak to ještě lze nazývat. Hrozbu ovládnutí západní civilizace islámem musíme odvrátit právě proto, abychom uhájili svobodu. Nikoliv porazit islám, a spadnout přitom do úplně jiné, přesto však stejně tyranské formy totality.

Úkolem a cílem nás, kteří vystupujeme proti islámu a zároveň ctíme svobodu jednotlivce, tedy svobodu jako absenci iniciace násilí, je zajistit, aby se islám stal naším tématem, nikoliv jejich.

Nahradit tmářství a tyranii islámu tmářstvím a tyranií jiného mysticismu, ať už založeném na slepém vzývání křesťanského boha, nebo třeba neexistující entity zvané „třída“, to by uměl každý! Následky však mohou být smrtící.

Naproti tomu však existuje možnost, že Svobodní, už proto, že hájíme svobodu jednotlivce, která je s hodnotami jakéhokoliv exaltovaného náboženství v myšlenkovém rozporu, se stanou přesvědčivou, racionální silou, která bude proti nebezpečí politického islámu vystupovat. Nakonec, prohlášení republikového předsednictva (Postoj Svobodných k islámu, červenec 2015), příspěvky Petra Macha k otázce migračních kvót či multikulturalismu, a nakonec i názory mnoha členů, ať už v nějaké vnitrostranické funkci či bez ní, včetně mě, dávají do budoucna tuto naději. Zároveň však nikdy Svobodní nebudou politickým uskupením jednoho jediného tématu.

Tvrdit, že Svobodní jsou stranou sluníčkářů a vítačů fousatých hrdlořezů a že já jsem podvodník, je bohapustou pomluvou a neartikulovaným křikem člověka, který zatím zkazil na co sáhl. A tento jeho křik mě jakožto člena Svobodných, jakožto místopředsedu středočeského krajského sdružení, i jakožto lídra středočeské koaliční kandidátky Svobodných a Soukromníků hluboce uráží. Petře Hample, styď se.