Eurokomisařka Jourová touží po roli cenzora
Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví se sešla se zástupci hlavních hráčů na trhu s internetovými službami - se zástupci Googlu, Facebooku, Microsoftu a Twitteru, aby se s nimi dohodla na možnostech, jak na internetu potlačovat svobodný projev určitého druhu názorů. Tyto společnosti by měly společně připravit postup, jak v rámci svých služeb vyhledávat a cíleně odstraňovat takové postoje, jaké EU označí za sobě nepohodlné - souhrně označené nálepkou "nenávistné". Komisařka Jourová tak přiznala, že to, z čeho má největší obavy, nejsou žádné muslimské hordy zaplavující Evropu, ale občané, kterým se taková invaze nelíbí a oprávněně z ní mají obavy. Domnívá se, že problém zmizí tehdy, zmizí-li ti, kteří na něj upozorňují.
Žijeme v éře internetových sociálních sítí, kdy lze jakýkoliv názor velice rychle rozšířit za minimálního úsilí a zanedbatelných nákladů takřka do celého světa. Čím závažnější názor, tím živelněji se šíří. Latentní totalitáři, jakým je i komisařka Jourová, mají z něčeho takového pochopitelně strach. Vlastně od samého začátku, kdy se internet stal naprosto celospolečenským fenoménem a ne pouze záležitostí brýlatých podivínů diskutujících o Star Treku, můžeme sledovat snahy jeho přirozený rozvoj svázat co nepevnějšími provazy. Prozatím víceméně marně - internet je zatím stále ještě svobodný, třebaže pouze virtuální prostor.
Je úžasné, jak dlouho se internet jako svobodné médium a komunikační prostředek udržel. Třebaže jej zakazovači a regulátoři soustavně vykreslovali jako divoké prostředí zločinu, zvrhlé pornografie, obchodu s drogami a návodů k podomáckému výrobu atomové bomby, nikdy se žádnou skutečně účinnou legislativu nepodařilo uvést v život.
Nyní dostali lepší nápad: přizvat k celému záměru ty, kteří internet tak, jak jej dnes známe a každodenně používáme, budovali. Svobodný projev názorů na internetu nemá být zakázán z vůle zákona, ale jako výsledek dobrovolné spolupráce Googlu, Facebooku a Twitteru s cenzory působícími v Evropské komisi. Jestliže se lidé jako Larry Page, Sergey Brin nebo Mark Zuckenberg, kteří postupně rozvíjeli své firmy a snažili se nalézt cesty, jak co nejlépe, nejprospěšněji a nejproduktivněji využít bezbřehé svobody internetu, dnes pracují proti této svobodě, je to popřením všeho, pro co žili a pro co jsou právem obdivováni. Je to vlastně typický příklad toho, co bychom mohli nazvat kolaborací podnikatelů.
Dalo by se snad namítnout, že majitelé firem smějí stanovovat u svých služeb v rámci svého přirozeného práva na majetek libovolné podmínky. Snad bychom jim nechtěli toto právo upírat! Taková námitka ale znamená chápat pojem právo mimo kontext. Soukromá firma samozřejmě může, nebo měla by smět určit jakékoliv smluvní podmínky, a pokud se na nich se svými zákazníky shodne, obě strany tak vyjadřují své nezadatelné právo na majetek. Nedává však smysl využít existence přirozených práv s cílem tato práva potlačovat. Jestliže se majitel Googlu domluví s vládou a bude svůj majetek využívat pro její politický cíl, jímž je postupné zničení svobody, nachází se taková firma v jakémsi vzduchoprázdnu, mimo pojem přirozeného práva. Jestliže firma začne dobrovolně, na základě svých vlastních záměrů a cílů, omezovat pole působnosti svých zákazníků, je to její věc; někdy třeba ne zcela chytrá, ale rozhodně legitimní. Začne-li je však omezovat na politickou objednávku, je to kolaborace proti svobodě.
A Google v tom už vlastně má bohatou praxi - ze svého působení v Číně.
Za prchavou a pomíjivou přízeň politických elit se však šéfové Googlu či Facebooku sami dávají všanc. Pomáhají totiž stavět zbraně, které se dříve nebo později stejně obrátí proti nim. Dnes jejich geniální mozky vymyslí mechanismy, kterými zabrání nejširší veřejnosti uplatnit své nejzákladnější demokratické právo - vyjádřit nesouhlas. Až se situace uklidní, uplyne nějaký čas, a Evropská komise usoudí, že je potřeba opět zaútočit proti údajnému monopolu služeb Googlu nebo Microsoftu, rozdělit jej na několik různých společností, zakázat mu jeho vlastní cenovou politiku, nebo mu prostě udělit tučnou pokutu, bude všude slyšet jenom souhlas. Nebude slyšet nikoho, kdo by prostřednictvím sociálních sítí upozorňoval, že takové praktiky jsou totalitní, socialistické, neoprávněné, nespravedlivé a ničemné.
Domnívá se snad někdo, že se cenzorní choutky lidí jako je komisařka Jourová zastaví ve chvíli, až budou umlčeni odpůrci islámské imigrace? S jídlem roste chuť a můžeme si být jisti, že jakmile EU poprvé začne účinně potlačovat svobodný projev názorů, ať už bude samotný mechanismus řízen legislativou nebo zákulisní kolaborací podnikatelů, překročí tak hranici a už nikdy se nezastaví.
Svobodnému projevu názorů totiž nelze zabránit omezením jednoho jediného média. Jestliže lidé čelí oprávněným obavám o osud svých dětí, o osud kultury, jež jim je vlastní, a navíc vidí, že jsou na každém kroku zrazováni těmi, kteří jsou placeni za zajištění jejich bezpečí, budou tyto obavy vyjadřovat dál - jinými cestami, možná ne ve virtuálním prostoru, ale osobně, v hospodách, na pracovištích, na náměstích. A nakonec ve volebních místnostech. Chtějí-li se politické elity uchránit následků svého zločinného jednání vůči svým vlastním občanům, nemohou se v potlačování svobody projevu omezit jen na internetové sociální sítě, ale nezbyde jim než se zaměřit i na ty skutečné.
Pokud dnes EU iniciuje cílené vyhledávání a odstraňování facebookových postů o tom, jak barbarský umí být islám, musí zároveň pronásledovat každého, kdo bude místo postování na Facebooku rozdávat letáky na ulici. V obavách o své vlastní bezpečí a pohodlí, nikoliv o bezpečí občanů, uspokojeni tím, jak hladce projde cenzura sociálních sítí (skrytá vlastně za autocenzuru provozovatelů služeb), budou muset politici začít potlačovat svobodu sdružování, shromažďování, publikování, vystupování na veřejnosti.
Jestliže dnes, ve spolupráci s Facebookem nebo Googem začnou mazat z internetu jim nepohodlné názory a postoje, musí zákonitě dospět k jedinému závěru: aby skutečně takové názory a postoje zlikvidovali, budou muset mazat ze světa lidské bytosti.
Luboš Zálom
Chvála neposlušnosti
Austrálie zavedla tábory pro odpírače karantény. Kanadský Quebec zavádí pro neočkované občany speciální daň. Řecko jim zase uděluje pokutu 100 euro měsíčně. Itálie se chystá zakázat neočkovaným chodit do práce...
Luboš Zálom
Vydržme!
17. listopad je nebo spíše měl by být svátkem těch, kteří se neohnuli a nepodvolili. A dokázali se v pravý čas postavit za svou věc a za svoji svobodu.
Luboš Zálom
Volby skončily. Nezapomeňte.
Před necelým měsícem skončily volby, které byly mnohými líčeny jako přelomové. Jako cesta ke změně. Na jaké změny se tedy můžeme těšit?
Luboš Zálom
Morální architektura zelených koncentráků
Volební kampaň by dnes více než kdy jindy měla akcentovat téma svobody, práv jednotlivce, ekonomických principů a trhu. Místo toho jsme se dočkali obvyklého festivalu ideové vyprázdněnosti a plochých frází.
Luboš Zálom
I ty můžeš skončit na ulici
Česká města se stále více potýkají s problémem bezdomovectví. Nejde jen o smutně známá prostranství ve velkých městech, jako je pražský Hlavák nebo Anděl, ale problém se týká stále více i menších měst. Co s tím?
Luboš Zálom
Jde nám o svobodu. Jako jediným.
Za poslední rok a půl jsme přišli najednou o více svobody než za celých předchozích třicet let. Omezení a plošné restrikce uvalené na tuto zemi pod záminkou boje s epidemií dopadly v různé míře na každého z nás.
Luboš Zálom
Útok na Světové obchodní centrum: dvacet let poté
Kde jste byli a co jste dělali před dvaceti lety, když jste poprvé uslyšeli zprávu, že do věží Světového obchodního centra narazila dvě letadla?
Luboš Zálom
Nenechme se ministrem zdravotnictví vydírat
Možná jste zaznamenal poslední projev drzosti a neomalenosti naší vlády. Ministr Vojtěch prohlásil, že jestliže se nechá naočkovat ještě 9 % občanů, uvolní povinnost nosit roušky.
Luboš Zálom
Máte právo žít
Jaké by mělo být ústřední heslo skutečné pravice? To je téma nejen pro politické marketéry, ale především pro politické filozofy. Co vlastně shrnuje pravicovou politiku? Na co by se měla každým svým stanoviskem a činem odkazovat?
Luboš Zálom
Necháte se koupit za pivo srkané skrz roušku?
Rozšírená verze proslovu, který jsem pronesl na demonstraci hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES v neděli 6. června na pražském Václavském náměstí.
Luboš Zálom
Cyklojízda hnutí Auto*Mat je demonstrací síly
Za účasti zástupců zelených organizací a deseti ambasád proběhne zítra v Praze hromadná okupační cyklojízda, která více než cyklistiku oslaví soustavné represe vůči lidem, kteří se chtějí nebo potřebují po městě pohybovat autem.
Luboš Zálom
Členství naší republiky v EU má alternativu
Právě uplynulo již 17 let od chvíle, co jsme dobrovolně strčili hlavu do oprátky zvané EU. Zatímco mnozí, zejména vrcholní politici napravo i nalevo slaví, jiní si připomínají, jak byli tehdy podvedeni. A co s tím lze nyní dělat.
Luboš Zálom
Stručně o "manželství pro všechny"
Poslanecká sněmovna dala minulý týden šanci uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry. Co k tomu vlastně napsat?
Luboš Zálom
Na pivo s covidpasem? To není normální život
Aplikace v mobilu, kterou se pomocí QR kódu prokážeme obsluze, že jsme očkovaní nebo otestovaní a pak teprv se můžeme posadit ke stolu či na bar a objednat si pivo - to je řešení, které nás prý má opět vrátit do normálního života.
Luboš Zálom
Vrtí se v aféře Vrbětice psem?
Napsáno dnes, tedy v neděli 18. dubna, ve 14 hodin, spíše jako okamžitý tok myšlenek nežli nějaký ucelený blog nebo článek, který si klade za cíl dojít k nějakému jednoznačnému závěru. Ostatně kdoví, co se dozvíme zítra...
Luboš Zálom
V zájmu aktivistů, nikoliv cyklistů
Sněmovna dnes schválila povinný 1,5metrový boční odstup při předjíždění cyklistů. "Třikrát hurá," volá k tomu aktivistický spolek AutoMat.
Luboš Zálom
Vláda nás cupováním Pandemického zákona přibližuje diktatuře
Dnes po mnoha měsících skončil v České republice nouzový stav a tzv. protikovidová opatření se přesouvají pod kompetence Pandemického zákona, podle něhož již nadále není možné omezovat pohyb občanů ani bránit jejich setkávání.
Luboš Zálom
Proč budu opět bojkotovat sčítání lidu
Zítra opět po deseti letech odstartuje projekt sčítání lidu, domů a bytů. Jako zastánce práv jednotlivce a konceptu malého státu musím celý projekt odsoudit jako zbytečný a nepřijatelně zasahující do svobody občanů.
Luboš Zálom
Řeč, která na Staromáku nesměla zaznít
Upravený a rozšířený text projevu, který jsem měl připraven na demonstraci spolku Chcípl Pes na Staroměstském náměstí 7. března 2021. Z pódia nakonec stihlo zaznít jen několik málo slov.
Luboš Zálom
Babiš s Hamáčkem nám vyhrožují zastřelením
Nasazení vojáků proti pokojným občanům naší republiky je něco naprosto nepřijatelného. Musíme jej chápat jako otevřenou výhrůžku hrubým násilím.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 279
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2498x