Kam míří česká pravice?

16. 03. 2015 14:38:42
Ve čtvrtek 12. března se v CEVRO Institutu konala Mladými konzervativci pořádaná konference nazvaná Budoucnost české pravice, na níž vystoupil Ivan Langer, politolog Petr Sokol, ekonom Lukáš Kovanda, a v druhé části potom trojice lídrů stran obecně řazených na pravici: Petr Fiala za ODS, Karel Schwarzenberg za Top09 a Petr Mach za Svobodné.

Nemám v úmyslu komentovat to, co na konferenci zaznělo, ale spíše to, co zaznít mělo. Zásadní otázka, kterou si nikdo z šesti panelistů nepoložil, by měla stát takto: co vlastně stojí za úspěchem české pravice v 90. letech? Jestliže byl vznik ODS a její pravicová politika něčím, co v jiných postkomunistických zemích nemá obdoby, čím je Česká republika natolik výjimečná? A lze tento úspěch zopakovat, nebo na něj alespoň navázat?

Po dvaceti letech je snadné zapomenout, jaké vlastně bylo politické kolbiště, do něhož ODS svým vznikem v dubnu 1991 vstoupila? Levice byla totálně zdiskreditovaná čtyřiceti lety komunistické diktatury - komunisté byli nakonec rádi, že neskončili mimo zákon a sociální demokracie měla plné ruce práce s očištěním svého jména od nánosu špíny, jež na ní ulpěla po desetiletích kolaborace s komunistickými totalitáři. V podobné pozici se nacházeli i lidovci.

ODS byla jedinou stranou, která měla myšlenkovou kapacitu na nějakou ucelenou politiku a zároveň měla dostatečně volné ruce a jako jediná z polistopadového, čerstvě se rodícího establishmentu nabízela nové vize. Osobnost Václava Klause byla dostatečně sebevědomou personifikací, jíž veřejnost bez větších problémů dala svou důvěru. Nikoliv proto, že by česká veřejnost byla pravicová, že by příliš důvěřovala trhu nebo že by pokládala kapitalismus za ideální společensko-ekonomický systém, ale proto, že ODS nabízela pozitivní změnu a nepřipustila žádné pochyby o tom, že to vyjde: že svobodný trh je tou nejlepší cestou k materiálnímu zajištění.

Co je však základem politiky a co ji dlouhodobě utváří? Není to okamžitá, specifická situace vzniklá prostředím nebo historickými činiteli, momentální potřeby, zklamání nebo neuspokojené nároky, ale hluboké morální a filozofické postoje, jejichž nositelem je každý jednotlivec. Jaká filozofie ve společnosti převládá, taková bude nakonec i praktická politika.

Základem kapitalismu je racionalita a egoismus; snaha formulovat své vlastní hodnoty a dlouhodobě je sledovat, snažit se je získávat, nikoliv je soustavně obětovávat. A je to i vědomí vlastní nezávislosti, schopnosti a hrdosti. Definuje však toto českou společnost? Jsme společností racionálních egoistů a hrdých individualistů? Není tomu tak - byli bychom naprosto výjimečným ostrůvkem racionality ve světě, jemuž vládne soustavná iracionalita, prosazovaná antikapitalistickými intelektuálními autoritami. Stejně jako ve všech zemích Evropy, a stejně jako do značné míry v Americe, i zdejší společnost je definována kolektivismem a altruismem, tedy premisami, které jsou s pojmy jako je trh, kapitalismus, nebo svoboda v příkrém rozporu.

Kapitalismus rozhodně nebyl něčím, co by bylo pevně zakořeněno v srdci českého voliče. Jestliže ODS dostala možnost svoji pravicovou, liberalizační politiku prosazovat, byl to spíše důsledek znechucení občanů z komunistické cesty, která se jasně a nepochybně ukázala být nefunkční. ODS byla jediná, kdo nabídl cestu naprosto opačnou. Voliči jí dali šanci - ale vesměs jednali v rozporu se svými životními zásadami.

Socialismus staví svou existenci na altruistické etice - na morálním krédu, které vyzdvihuje obětování jako naprostý vrchol morálky. Cílem lidského snažení, podle altruistické etiky, je naplňování potřeb a nároků druhých. Individualismus je naproti tomu pokládán za zkažený, nenasytný, bezohledný. Musíte se obětovat - pro chudé, trpící, nemocné, postižené, nezaměstnané. Jestliže takovýto morální systém aplikujeme na politiku, získáme socialismus, s jeho heslem "každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb." A právě taková etika ve společnosti převládá - převládala v době komunismu, po Listopadu, a převládá i dnes.

ODS nabídla vlastní cestu k fungujícímu státu, která však kolidovala s etikou lidí, a voliči si tuto cestu zvolili prostě proto, že jiná jim nabídnuta nebyla. Jakmile se levice dokázala konsolidovat, velice rychle dokázala uspokojit poptávku voličů po politice, která bude altruistickou etiku uplatňovat v politické praxi. Vznik standardní politický trh, na němž si občané neomylně vybrali tu cestu, která je jejich srdci i mysli bližší.

Jestliže pravicovými hodnotami jsou svoboda, trh nebo kapitalismus, potom jsou-li lidé spíše altruisté, nebudou si takové hodnoty přát, protože jsou založené na zcela opačné morálce. Vezmou-li je na milost, rozhodnou se tak pouze na altruistické bázi: svobodný trh je dobrým prostředkem pro zajištění všech lidí. Takto se rozhodnout jsou však schopni jen dočasně, dokud se na scéně neobjeví politická síla, nezdiskreditovaná minulou neschopností, schopna lépe naplňovat jejich morální stanovisko: obětování. Levici se to bude vždy dařit lépe než pravici. Ta má pouze dvě možnosti: smířit se s tím, že její principy nikdy nebudou v srdci altruistických voličů, nebo pravicové vody opustit a přesunout se doleva. Nebo čekat, až se levicová politika opět ukáže být absolutně nefunkční, neschopná zajistit to, co lidem slibuje, a potom opět nabídnout funkční, pravicové řešení.

ODS, protože nikdy neměla žádné skutečné ideology, si toto nikdy neuvědomila. Rozhodla se přizpůsobit srdcím altruistů a postupně se přesunula do nedefinovatelného šedivého středu.

Top09 naproti tomu vznikla jako pravicový apendix KDU-ČSL, ponechala si však onu příslovečnou lidoveckou pružnost názorů ztělesněnou dvěma jejími nejdůležitějšími členy: předsedou Karlem Schwarzenbergem, který vystřídal snad sedm různých politických stran, včetně ekofašistické Strany zelených, a skutečným vůdcem, Miroslavem Kalouskem, který svého času prosazoval spolupráci lidovců s komunisty.

Strana svobodných občanů pak vznikla v reakci na ideovou prázdnotu těchto dvou stran. Znamenala návrat ke kořenům, ale na daleko promyšlenější a vnitřně pevnější bázi. Otázkou je, zda to dnes může fungovat.

Politika totiž není tou skutečnou silou, která by byla schopna něco změnit - naopak, sama je ve skutečnosti důsledkem smýšlení lidí. Tím pravým bojištěm musí být filozofie a zejména její disciplína, etika. Pravicová politika není schopna vzdělávat voliče, ale snad dokáže udělat na cestě k socialistické nesvobodě alespoň jeden krok zpět - bohužel, levice je však zároveň schopna udělat dva kroky vpřed. I tím je však současná pravice, bez ohledu na to, kolik procent ve volbách získává, cenná, a dokáže alespoň koupit trochu času těm, kteří jsou schopni a ochotni kapitalismus hájit na intelektuální bázi.

Počítáme vůbec s alternativou, že 90. léta byla pro Českou republiku jakousi dějinnou anomálií, která se už nikdy nebude opakovat? Že stejně jako je celá Evropa antikapitalistická, zařadili se do tohoto proudu i čeští voliči? A že valnou část politiky ovládnou kolektivistické strany, ať už čistě levicové, jako je sociální demokracie, nebo znovu se etablující korporativistická, kryptofašistická hnutí, kam lze bez většího váhání zařadit Babišovo ANO? Pokud je tato možnost pravdivá, znamená to, že my, zastánci svobody jednotlivce, nemáme v krátkém horizontu žádnou velkou šanci a nezbývá nám než trpělivě čekat na novou totální diskreditaci socialismu a podobně převratné události, díky nimž jsme mohli zažít svobodou a trhem prodchnutá 90. léta.

Autor: Luboš Zálom | pondělí 16.3.2015 14:38 | karma článku: 26.50 | přečteno: 1067x

Další články blogera

Luboš Zálom

Chvála neposlušnosti

Austrálie zavedla tábory pro odpírače karantény. Kanadský Quebec zavádí pro neočkované občany speciální daň. Řecko jim zase uděluje pokutu 100 euro měsíčně. Itálie se chystá zakázat neočkovaným chodit do práce...

14.1.2022 v 18:43 | Karma článku: 40.83 | Přečteno: 2234 | Diskuse

Luboš Zálom

Vydržme!

17. listopad je nebo spíše měl by být svátkem těch, kteří se neohnuli a nepodvolili. A dokázali se v pravý čas postavit za svou věc a za svoji svobodu.

18.11.2021 v 15:20 | Karma článku: 35.00 | Přečteno: 1101 | Diskuse

Luboš Zálom

Volby skončily. Nezapomeňte.

Před necelým měsícem skončily volby, které byly mnohými líčeny jako přelomové. Jako cesta ke změně. Na jaké změny se tedy můžeme těšit?

2.11.2021 v 15:00 | Karma článku: 23.99 | Přečteno: 804 | Diskuse

Luboš Zálom

Morální architektura zelených koncentráků

Volební kampaň by dnes více než kdy jindy měla akcentovat téma svobody, práv jednotlivce, ekonomických principů a trhu. Místo toho jsme se dočkali obvyklého festivalu ideové vyprázdněnosti a plochých frází.

29.9.2021 v 13:08 | Karma článku: 33.31 | Přečteno: 1026 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 10.35 | Přečteno: 248 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 14.05 | Přečteno: 219 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.04 | Přečteno: 624 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.27 | Přečteno: 529 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.93 | Přečteno: 472 | Diskuse
Počet článků 279 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2498

Jsem zastánce svobody jednotlivce a laissez-faire kapitalismu a hlásím se k odkazu myslitelů jako byl Ludwig von Mises, Murray Rothbard nebo Frederic Bastiat. Především jsem však stoupencem filozofie Objektivismu americké filozofky a spisovatelky Ayn Randové, podle mě nejvýznamnější obhájkyně svobody jednotlivce a kapitalismu. Od začátku 2014 člen Strany svobodných občanů, od 2019 místopředseda strany, dříve předseda středočeského krajského sdružení, lídr koalice Svobodných a Soukromníků pro volby do středočeského krajského zastupitelstva pro rok 2016 a středočeský lídr do parlamentních voleb 2017. V současné době zastupitel v Berouně za sdružení Lepší Beroun, které kandidovalo s podporou Svobodných a prosazuje jejich zásady komunální politiky. Dále mě lze charakterizovat jako příležitostného cyklistu, malíře, berounského patriota, příznivce jazzu a art-rocku a špatného hráče billiardu.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...