Regulace provozní doby restaurací v Berouně
Zavedení této regulace následoval tehdy poměrně hlasitý odpor veřejnosti - provozovatelů barů stejně jako jejich zákazníků. Byla zorganizována petiční akce i demonstrace. Názor politiků to však nezměnilo. Některé strany sice měly ve svých volebních programech zrušení regulace v komunálních volbách 2014 i 2018, jediné, k čemu bylo přistoupeno, bylo zmírnění regulace před dvěma lety.
Můj návrh na zrušení regulace bylo za celou dobu její existence poprvé, co se toto téma dostalo na veřejné jednání zastupitelstva. Plnil jsem tím část našeho volebního programu, s nímž jsme šli v rámci sdružení Lepší Beroun, podporovaného Svobodnými, do posledních komunálních voleb.
Pro podporu návrhu jsem kontaktoval několik zastupitelů, u nichž bylo lze předpokládat, že by mohli argumenty pro zrušení regulace vyslyšet. Někteří podporu slíbili a v této pozici setrvali. Jiní podporu slíbili, ale odvolali ji poté, co Rada města na svém jednání doporučilo zastupitelstvu návrh neschválit. Loajalita vůči vlastním stranám byla silnější, než možnost udělat něco pro svobodu podnikání v našem městě. Situaci potrhuje odmítavé stanovisko starostky RNDr. Soni Chalupové zvolené za ODS. Zatímco předseda ODS Fiala v poslední době velmi odmítavě komentoval regulaci provozní doby supermarketů, resp. zákaz jejich provozu o svátcích, a obhajoval to kupodivu velmi správně svobodou podnikání, paní starostka zvolená za ODS tento stejný princip neuznává, jde-li o malé podnikatele.
Celá problematika má tři důležité aspekty. Tím nejméně důležitým je praktický aspekt, tedy zejména otázka bezpečnosti a pořádku ve městě.
Je třeba si uvědomit, že zajištění pořádku má v popisu práce městská policie. Můžeme diskutovat o tom, zda městská policie má nebo nemá být, nicméně pokud je již ve městě založena, jejím primárním úkolem nemá být výběr pokut za špatné parkování, ale zajištění klidu a pořádku. Regulací provozní doby hospod tak město svaluje odpovědnost nikoliv na ty, kteří mají tuto problematiku na starosti, ale na lidi, kteří nic nespáchali. Argumentace, že před zavedením regulace bylo ročně hlášeno průměrně 48 hlášení rušení nočního klidu, zatímco v posledních letech je to pouze devatenáct, nemůže obstát. Jestliže by dnes, pokud by návrh prošel, opět počet stížností na rušení nočního klidu stoupl na jedno týdně, je to a musí to být podnět pro vedení města, aby posílilo městskou policii. Můžeme se také dohadovat, jaký počet takových hlášení je přijatelný. Jestliže hlavním cílem vedení města je naprostá eliminace možného rušení nočního klidu, na jakém principu lze považovat devatenáct hlášení za přijatelný počet, zatímco 48 hlášení je příliš? Neměl by to být naopak argument pro další utužování regulace, aby se míra možného rušení nočního klidu snížila na nulu? Je zde vidět, že postupy vedení města v této věci jsou naprosto nekoncepční a nahodilé.
Před sedmi lety, když byla regulace zaváděna, se též na míře rušení nočního klidu do značné míry podílely herny. Ty dnes řeší jiná legislativa a počet heren celkově klesl na minimum.
Po celou dobu trvání regulace provozní doby však slyšíme jiné stížnosti veřejnosti: město nežije. Lidé poukazují na to, zde není kam se chodit bavit. Jsou nuceni jezdit mimo Beroun, především do Prahy. Město je již ve večerních hodinách mrtvé - což může, a statistiky kriminality tomu napovídají, vést k nárůstu případů výtržnictví a násilné trestné činnosti, protože ve městě se již od večerních hodin v podstatě nepohybují žádní možní svědci nebo lidé, kteří by mohli výtržníky od jejich konání svoji přítomností odradit.
Je též třeba odmítnout argument bývalého starosty Mgr. Ivana Kůse (ČSSD, dříve KSČ), že zde v podstatě neexistuje žádný zájem ze strany podnikatelů, aby byla regulace provozní doby zrušena. Je to nesmírně falešný postoj. Jak jsem se zmínil výše, odpor zde byl velmi hlasitý, poté, co město regulaci zavedlo. Nikdo však nemůže očekávat, že podnikatelé budou stát ve frontě a čekat, až se město uráčí tuto škodlivou a nespravedlivou regulaci zrušit. Podnikatelé musejí vydělávat peníze, a nikoliv vést sedm let válku s vedením radnice. Mnoho z dřívějších provozovatelů barů či hospod, na něž regulace dolehla, již v Berouně nepodnikají, svůj provoz zrušili, jiní se přeorientovali na nové podmínky a zvykli si. Nicméně pokud zde skutečně není žádná poptávka po zrušení regulace a v provozních dobách nyní fungujících podniků by nedošlo k žádné změně, pak to jen svědčí o tom, že je tato regulace naprosto zbytečná a jako taková nemá v našem městě co dělat. Osobně se domnívám, že po případném zrušení by se objevili dva tři podnikatelé a otevřeli by bar s nočním provozem, ale nestalo by se tak hned druhý den poté. Každé uvolnění podmínek funguje s určitým časovým zpožděním.
Druhým, mnohem důležitějším aspektem je samozřejmě téma svobody podnikání.
Před měsícem jsme si připomněli třicet let od pádu totality a znovunabytí svobody a demokracie. Je třeba si však uvědomit, že svoboda je nedělitelná a je tu pro všechny.
A pro svobodu je občas potřeba něco udělat, a přemýšlet o ní principiálně. Svobodu máme nikoliv proto, abychom o ní mohli vzletně mluvit na pódiu, když se to zrovna hodí, ale proto, abychom svobodou žili. A abychom ze sebe mohli vydávat to nejlepší. Proč by svoboda podnikání, tedy svoboda naplňovat poptávku, resp. odpovídat na ni nabídkou, měla být omezována? Čím se to v principu liší od omezování svobody slova či projevu?
Jednou z důležitých charakteristik totalitářských nepřátel svobody je snaha uplatňovat moc především proti těm, kteří nic nespáchali. Spor o regulaci provozní doby není o rušení nočního klidu výtržníky a opilci. Ti skutečně porušují svobodu druhých lidí - a proti nim má v město v rukou represivní nástroje, které stačí jen důsledně používat. Princip sporu je však v něčem jiném: zda je správné, aby město omezovalo ty, kteří vůbec nic nespáchali a za případné rušení nočního klidu nemohou nést žádnou přímou odpovědnost.
Vedení města a strany v něm zastoupené se bohužel domnívají, že právě nevinní lidé mají být terčem represe.
Třetím aspektem je vztah města a občana. Město je symbiózou lidí - včetně podnikatelů. A radnice má spravovat veřejné záležitosti. Místo toho je to však vedení města, kdo v podstatě staví lidi proti sobě, když podnikání pokládá za něco, co a priori vytváří jakési nebezpečí nebo hrozbu veřejnému pořádku. Město by se vůči produktivním lidem mělo chovat s určitou pokorou - už proto, že z jejich peněz město žije. Místo toho, aby vedení města spravovalo pouze veřejné záležitosti, snaží se usměrňovat chování svobodných lidí. Tu jim prostřednictvím podpory sdílených e-bicyklů doporučuje, jak se správně dopravovat. Jindy jim prostřednictvím regulace venkovní reklamy určuje, co smějí vidět - protože přílišná míra venkovní reklamy v centru by patrně ublížilo estetickému cítění občanů. Podruhé lidem na náměstí vystaví progresivní umělecké dílo představující "sjednocenou Evropu", protože to je přece ten správný, moderní názor. A nebo jim určí, kdy smějí provozovat bar nebo hospodu.
Vedení města pokládá lidi za jakési nesvéprávné bytosti, které si nedokáží svoje věci účinně spravovat sami. Zatímco veřejná moc by měla do mezilidských vztahů vstupovat pouze v případě objektivního konfliktu, zde jednají politici aktivisticky, regulují, usměrňují, řídí. A omezují svobodu.
V jednom jediném případě však pokládají občany za naprosto nezpochybnitelně kompetentní: když jednou za čtyři roky potřebují jejich volební hlas! Aby se po celé další funkční období opět na občany dívali jako vrchnost, která ví nejlépe, jak se mají lidé chovat, kam se jít bavit, nebo kdy jít spát. A když se veřejnost ozývá, že město je kvůli takové politice mrtvé? Stačí říct - hodíme lidem kost v podobě shora organizované lidové veselice...
Takovýto pohled na občana samozřejmě není jen problémem našeho města. Je prorostlý naší politikou (a vlastně nejen tou naší českou) jako zhoubný nádor. Já však tento pohled zcela zásadně odmítám.
Zastupitelstvo města mohlo jednou za velmi dlouhou dobu udělat něco pozitivního pro svobodu jednotlivce, pro svobodu podnikání v Berouně. Mohlo odstranit nespravedlivou a škodlivou regulaci. Bohužel, nestalo se tak. Návrh na zrušení regulace provozní doby restauračních zařízení nebyl schválen a pro další tři roky není zásadní naděje, že by se to mohlo změnit.
Zbývá jen doufat, že příští komunální volby vyšlou do berounského zastupitelstva více lidí, kterým na svobodě opravdu záleží!
Luboš Zálom
Chvála neposlušnosti
Austrálie zavedla tábory pro odpírače karantény. Kanadský Quebec zavádí pro neočkované občany speciální daň. Řecko jim zase uděluje pokutu 100 euro měsíčně. Itálie se chystá zakázat neočkovaným chodit do práce...
Luboš Zálom
Vydržme!
17. listopad je nebo spíše měl by být svátkem těch, kteří se neohnuli a nepodvolili. A dokázali se v pravý čas postavit za svou věc a za svoji svobodu.
Luboš Zálom
Volby skončily. Nezapomeňte.
Před necelým měsícem skončily volby, které byly mnohými líčeny jako přelomové. Jako cesta ke změně. Na jaké změny se tedy můžeme těšit?
Luboš Zálom
Morální architektura zelených koncentráků
Volební kampaň by dnes více než kdy jindy měla akcentovat téma svobody, práv jednotlivce, ekonomických principů a trhu. Místo toho jsme se dočkali obvyklého festivalu ideové vyprázdněnosti a plochých frází.
Luboš Zálom
I ty můžeš skončit na ulici
Česká města se stále více potýkají s problémem bezdomovectví. Nejde jen o smutně známá prostranství ve velkých městech, jako je pražský Hlavák nebo Anděl, ale problém se týká stále více i menších měst. Co s tím?
Luboš Zálom
Jde nám o svobodu. Jako jediným.
Za poslední rok a půl jsme přišli najednou o více svobody než za celých předchozích třicet let. Omezení a plošné restrikce uvalené na tuto zemi pod záminkou boje s epidemií dopadly v různé míře na každého z nás.
Luboš Zálom
Útok na Světové obchodní centrum: dvacet let poté
Kde jste byli a co jste dělali před dvaceti lety, když jste poprvé uslyšeli zprávu, že do věží Světového obchodního centra narazila dvě letadla?
Luboš Zálom
Nenechme se ministrem zdravotnictví vydírat
Možná jste zaznamenal poslední projev drzosti a neomalenosti naší vlády. Ministr Vojtěch prohlásil, že jestliže se nechá naočkovat ještě 9 % občanů, uvolní povinnost nosit roušky.
Luboš Zálom
Máte právo žít
Jaké by mělo být ústřední heslo skutečné pravice? To je téma nejen pro politické marketéry, ale především pro politické filozofy. Co vlastně shrnuje pravicovou politiku? Na co by se měla každým svým stanoviskem a činem odkazovat?
Luboš Zálom
Necháte se koupit za pivo srkané skrz roušku?
Rozšírená verze proslovu, který jsem pronesl na demonstraci hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES v neděli 6. června na pražském Václavském náměstí.
Luboš Zálom
Cyklojízda hnutí Auto*Mat je demonstrací síly
Za účasti zástupců zelených organizací a deseti ambasád proběhne zítra v Praze hromadná okupační cyklojízda, která více než cyklistiku oslaví soustavné represe vůči lidem, kteří se chtějí nebo potřebují po městě pohybovat autem.
Luboš Zálom
Členství naší republiky v EU má alternativu
Právě uplynulo již 17 let od chvíle, co jsme dobrovolně strčili hlavu do oprátky zvané EU. Zatímco mnozí, zejména vrcholní politici napravo i nalevo slaví, jiní si připomínají, jak byli tehdy podvedeni. A co s tím lze nyní dělat.
Luboš Zálom
Stručně o "manželství pro všechny"
Poslanecká sněmovna dala minulý týden šanci uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry. Co k tomu vlastně napsat?
Luboš Zálom
Na pivo s covidpasem? To není normální život
Aplikace v mobilu, kterou se pomocí QR kódu prokážeme obsluze, že jsme očkovaní nebo otestovaní a pak teprv se můžeme posadit ke stolu či na bar a objednat si pivo - to je řešení, které nás prý má opět vrátit do normálního života.
Luboš Zálom
Vrtí se v aféře Vrbětice psem?
Napsáno dnes, tedy v neděli 18. dubna, ve 14 hodin, spíše jako okamžitý tok myšlenek nežli nějaký ucelený blog nebo článek, který si klade za cíl dojít k nějakému jednoznačnému závěru. Ostatně kdoví, co se dozvíme zítra...
Luboš Zálom
V zájmu aktivistů, nikoliv cyklistů
Sněmovna dnes schválila povinný 1,5metrový boční odstup při předjíždění cyklistů. "Třikrát hurá," volá k tomu aktivistický spolek AutoMat.
Luboš Zálom
Vláda nás cupováním Pandemického zákona přibližuje diktatuře
Dnes po mnoha měsících skončil v České republice nouzový stav a tzv. protikovidová opatření se přesouvají pod kompetence Pandemického zákona, podle něhož již nadále není možné omezovat pohyb občanů ani bránit jejich setkávání.
Luboš Zálom
Proč budu opět bojkotovat sčítání lidu
Zítra opět po deseti letech odstartuje projekt sčítání lidu, domů a bytů. Jako zastánce práv jednotlivce a konceptu malého státu musím celý projekt odsoudit jako zbytečný a nepřijatelně zasahující do svobody občanů.
Luboš Zálom
Řeč, která na Staromáku nesměla zaznít
Upravený a rozšířený text projevu, který jsem měl připraven na demonstraci spolku Chcípl Pes na Staroměstském náměstí 7. března 2021. Z pódia nakonec stihlo zaznít jen několik málo slov.
Luboš Zálom
Babiš s Hamáčkem nám vyhrožují zastřelením
Nasazení vojáků proti pokojným občanům naší republiky je něco naprosto nepřijatelného. Musíme jej chápat jako otevřenou výhrůžku hrubým násilím.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 279
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2498x