Cyril Okamura a Metoděj Kalousek
Zneužívání pro politické účely si naše dějiny za poslední století užily až až. Poté, co s pádem komunistického režimu skončilo soustavné překrucování smyslu husitských válek a vlastně do značné míry i období Velké Moravy, zdálo se, že historie bude již nadále apolitickým územím. V poslední době však politika opět začíná do výkladu dějin zasahovat. Zatím jen pozvolna, ale přesto viditelně. Kromě nedávné zprávy o tom, že by snad Bezpečnostní informační služba měla jakýmsi způsobem korigovat výuku dějepisu na českých školách, se zatím průnik politiky do výkladu dějin omezuje na komentáře a výroky jednotlivých angažovaných politiků. Pokud však mají politici vůli přizpůsobovat výklad významu historických událostí dnešnímu kontextu a svým politickým cílům, lze očekávat, že se to dříve či později odrazí v praxi - například ve školství.
Je v zásadě jedno, o jaké politiky jde, z jakého pólu politického spektra pocházejí nebo jakou stranickou knížku mají v kapse. Předseda SPD Okamura na sociálních sítích prohlásil: "Cyril a Metoděj byli Evropané, ale nikdy nešířili nějaké multikulturní bludy, ale naopak s nasazením svých životů posilovali národní svébytnost a národní kultury a tradice našich slovanských předků proti germanizaci, kterou se nám pokoušeli vnutit z tehdejší západní Evropy". A abychom byli spravedliví, uveďme výrok Okamurova protipólu, Miroslava Kalouska: "Ten příběh mě nepřestane fascinovat. Dva špičkoví vědci své doby opustí pohodlí a vydají se pěšky do divočiny. Za pár let tu založí kulturu, z níž čerpáme dodnes. Zaplaťpánbůh nebyl Rastislav členem SPD, to by do země žádné imigranty nepustil." Uf... Jak to jen okomentovat?
Abych řekl pravdu, nevzpomínám si již ze své školní docházky, jak se doba Velké Moravy vyučuje. Možná že Okamura s Kalouskem jsou jen obětí omylů vzdělávacího systému, který se drží jakéhosi romantizujícího pohledu, v němž Cyril a Metoděj přinášejí kulturu a vzdělání do země barbarů. I kdyby však tomu tak ale bylo, člověk nepotřebuje široký rozhled v období raného středověku na to, aby dokázal pochopit, že pokoušet se jakoukoliv historickou událost z 9. století naroubovat na dnešní politickou a společenskou realitu, nedává sebemenší smysl. Pojmy jako multikulturalismus jsou platné pouze pro dnešní kontext, stejně jako to platí pro jakoukoliv jinou ideologii, která vznikla jako reakce na určité intelektuálně společenské prostředí. Stejně tak nedává smysl vidět v Cyrilu a Metodějovi jakousi obdobu dnešních migrantů. V době, kdy byla střední Evropa prakticky liduprázdná a osídlení se omezovalo na několik málo sídel oddělených takřka neproniknutelným lesem, se jakýkoliv pohyb větších skupin lidí ani zdaleka nepřibližoval tomu, jak vidíme migraci dnes, po zkušenosti s migrační krizí.
Má smysl pokračovat dále? Tomio Okamura se domnívá, že Cyril a Metoděj posilovali naši národní svébytnost. Jakou svébytnost? Národy tak, jak je chápeme dnes, jsou pojmem starým maximálně tři sta let. V 9. století rozhodně v Evropě neexistovalo nic jako národ. Rozdělení společnosti bylo kmenové, příbuzenské, a politiku určovaly osobní vazby mezi lenním pánem a jeho vazaly, nebo, jak tomu bylo patrně na Velké Moravě, křehké vztahy mezi vládnoucí rodinou, která měla přístup k obchodním stezkám a těžila z obchodu s otroky, a správci jednotlivých území, kteří byli udržováni v podřízeném stavu určitým hmotným podílem na zisku. Ani na Velké Moravě ani ve Francké říši neexistovalo nic jako národnostní pohled na politiku, protože neexistoval národ, a tedy nemohla existovat ani žádná germanizace, o níž píše Okamura.
Podobně jako Okamura používá národnostní optiku, Kalousek se zase přiklání k optice kulturní, aby se dopustil prakticky stejného překroucení. Kultura tak, jak ji chápeme dnes a jak se postupně vyvinula pod vlivem vývoje západní filozofie, nemá takřka nic společného s tím, jak fungovala kultura 9. století. Cyril a Metoděj nepřišli někam mezi divochy. Pokud chápeme křesťanství jako hlavní kulturní motor raného středověku, bez ohledu na to, zda to byl po filozofické stránce motor pozitivní nebo negativní, pak Velká Morava už v tom slova smyslu byla dobytým územím. Velkomoravská politická elita už před příchodem věrozvěstů poznala, že křesťanství je pro ni prakticky jedinou možností, jak si udržet jakous takous svébytnost. Podobně prozíravě smýšlelo čtrnáct českých knížat, která se nechala v roce 845 pokřtít v Řezně. Proč to bylo prozíravé? Česká i velkomoravská politická elita se tak pravděpodobně ubránila osudu Polabských Slovanů, kteří na svém pohanství tvrdošíjně lpěli, ale zároveň nedokázali vytvořit žádný trvalý a silný politický celek, a byli tedy nemilosrdně převálcováni procesem násilné christianizace. A z dějin zmizeli.
V době příchodu Cyrila a Metoděje už tedy velkomoravské prostředí křesťanským dávno bylo a na velkomoravských sídlech stály kostely, v nichž působili latinští kněží spadající pod pasovského biskupa, resp. salcburského arcibiskupa. Obyčejní lidé sice stále setrvávali u svých pohanských zvyků, na tom však příchod věrozvěstů nic podstatného nezměnil. Ještě kronikář Kosmas kritizuje své současníky za to, že stále ve svých obydlích přechovávají pohanské bůžky a uctívají posvátné háje. Křesťanství a jeho kultura byla v 9. století věcí politické elity, propůjčovalo jim v rámci říše politickou legitimitu. Kníže Rostislav (nikoliv Rastislav, jak píše Kalousek) potřeboval svůj politický význam rozšířit a upevnit a cestu k tomu mělo poskytnout samostatné biskupství. U papeže však nepochodil, protože zřízení samostatného moravského biskupství by snížilo politickou sílu a také finanční příjmy pasovského biskupa. Obrátil se tedy do Konstantinopole a zde byl úspěšnější. Cyril s Metodějem si však stejně nechali svoji misi na Velké Moravě schválit v Římě papežem. Přišli na Velkou Moravu a potřebovali vychovat své vlastní žáky, kteří by spravovali církevní záležitosti a sloužili v kostelech po jejich odchodu. A protože se tito žáci rekrutovali z řad slovanského obyvatelstva, poskytli jim výuku v jejich vlastním jazyce a pro něj vytvořeném písmu. To byl hlavní důvod vytvoření slovanského písma a zavedení slovanské liturgie. Nikoliv polidštění jakýchsi barbarů, nýbrž vytvoření nového slovanského duchovenstva za účelem posílení politické moci rodu Mojmírovců.
Co by se stalo, kdyby Cyril s Metodějem nepřišli? Pravděpodobně nic tak strašného. Pokud se někdo pokouší ve velkomoravském křesťanství spatřovat jakýsi základ pro naše dnešní politické ukotvení, potom je třeba říci, že základy tohoto ukotvení již byly dávno položené, a zejména že mise Cyrila a Metoděje byla jen pouhou kapitolou. V souboji mezi slovanskou a latinskou liturgií a mezi nábožensko-politickým vlivem Konstantinopole a Říma nakonec Cyril s Metodějem a jejich žáci prohráli. Již kníže Svatopluk se osobně přikláněl k latinské liturgii a stranil bavorským kněžím a stejně tak česká knížata se po pádu Velké Moravy vesměs podřizovala vlivu Bavorska a Saska. Vliv slovanské liturgie v českých zemích v podstatě skončil roku 1096, kdy byli ze Sázavského kláštera vyhnáni slovanští kněží a jejich knihy byly spáleny. Navíc, pokud bychom chtěli naše současné geopolitické ukotvení odvozovat od mise Cyrila a Metoděje, potom bychom se dnes asi měli daleko pozitivněji dívat na východ od nás nežli na západ.
S trochou nadsázky, pokud Miroslav Kalousek vyzdvihuje význam cyrilometodějské mise jako prazáklad naší kultury, neprozrazuje se tak jako zakuklený putinovec? Jako vtip je to možná dobré, ale jen to ilustruje, jak ošidné je snažit se na dávnou historii nahlížet prizmatem dnešní doby. Pokud se o to pokusíme, vznikne buď nereálný mýtus, jako v případě knížete Václava, který lze navíc ohýbat dle aktuální potřeby, nebo to skončí směšnými prohlášeními jako zde u pánů Okamury a Kalouska. Nicméně hloubky, kam může klesnout politik, jenž se pokusí čerpat ospravedlnění pro svoji politiku v dávné historii, tito páni přece jen zatím nedosáhli. To skutečné dno pro mě představuje slovenský premiér Fico se svým projevem u příležitosti odhalení jezdecké sochy (orientované směrem k Budapešti!) velkomoravského knížete Svatopluka v roce 2010, v němž jej označil za mocného krále Slováků.
Nechme dějiny historikům, ať už profesionálním nebo těm amatérským. Politika sebevědomého moderního státu nepotřebuje vytvářet složité fantastické konstrukce, aby nějakým způsobem podpořila svůj status quo. Pokud se někteří politici potřebují snížit k překrucování dějin, prozrazují tím nejen svoji vlastní malost a omezenost, ale hrozí tuto malost a omezenost přenést na celý stát a jeho občany.
Luboš Zálom
Chvála neposlušnosti
Austrálie zavedla tábory pro odpírače karantény. Kanadský Quebec zavádí pro neočkované občany speciální daň. Řecko jim zase uděluje pokutu 100 euro měsíčně. Itálie se chystá zakázat neočkovaným chodit do práce...
Luboš Zálom
Vydržme!
17. listopad je nebo spíše měl by být svátkem těch, kteří se neohnuli a nepodvolili. A dokázali se v pravý čas postavit za svou věc a za svoji svobodu.
Luboš Zálom
Volby skončily. Nezapomeňte.
Před necelým měsícem skončily volby, které byly mnohými líčeny jako přelomové. Jako cesta ke změně. Na jaké změny se tedy můžeme těšit?
Luboš Zálom
Morální architektura zelených koncentráků
Volební kampaň by dnes více než kdy jindy měla akcentovat téma svobody, práv jednotlivce, ekonomických principů a trhu. Místo toho jsme se dočkali obvyklého festivalu ideové vyprázdněnosti a plochých frází.
Luboš Zálom
I ty můžeš skončit na ulici
Česká města se stále více potýkají s problémem bezdomovectví. Nejde jen o smutně známá prostranství ve velkých městech, jako je pražský Hlavák nebo Anděl, ale problém se týká stále více i menších měst. Co s tím?
Luboš Zálom
Jde nám o svobodu. Jako jediným.
Za poslední rok a půl jsme přišli najednou o více svobody než za celých předchozích třicet let. Omezení a plošné restrikce uvalené na tuto zemi pod záminkou boje s epidemií dopadly v různé míře na každého z nás.
Luboš Zálom
Útok na Světové obchodní centrum: dvacet let poté
Kde jste byli a co jste dělali před dvaceti lety, když jste poprvé uslyšeli zprávu, že do věží Světového obchodního centra narazila dvě letadla?
Luboš Zálom
Nenechme se ministrem zdravotnictví vydírat
Možná jste zaznamenal poslední projev drzosti a neomalenosti naší vlády. Ministr Vojtěch prohlásil, že jestliže se nechá naočkovat ještě 9 % občanů, uvolní povinnost nosit roušky.
Luboš Zálom
Máte právo žít
Jaké by mělo být ústřední heslo skutečné pravice? To je téma nejen pro politické marketéry, ale především pro politické filozofy. Co vlastně shrnuje pravicovou politiku? Na co by se měla každým svým stanoviskem a činem odkazovat?
Luboš Zálom
Necháte se koupit za pivo srkané skrz roušku?
Rozšírená verze proslovu, který jsem pronesl na demonstraci hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES v neděli 6. června na pražském Václavském náměstí.
Luboš Zálom
Cyklojízda hnutí Auto*Mat je demonstrací síly
Za účasti zástupců zelených organizací a deseti ambasád proběhne zítra v Praze hromadná okupační cyklojízda, která více než cyklistiku oslaví soustavné represe vůči lidem, kteří se chtějí nebo potřebují po městě pohybovat autem.
Luboš Zálom
Členství naší republiky v EU má alternativu
Právě uplynulo již 17 let od chvíle, co jsme dobrovolně strčili hlavu do oprátky zvané EU. Zatímco mnozí, zejména vrcholní politici napravo i nalevo slaví, jiní si připomínají, jak byli tehdy podvedeni. A co s tím lze nyní dělat.
Luboš Zálom
Stručně o "manželství pro všechny"
Poslanecká sněmovna dala minulý týden šanci uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry. Co k tomu vlastně napsat?
Luboš Zálom
Na pivo s covidpasem? To není normální život
Aplikace v mobilu, kterou se pomocí QR kódu prokážeme obsluze, že jsme očkovaní nebo otestovaní a pak teprv se můžeme posadit ke stolu či na bar a objednat si pivo - to je řešení, které nás prý má opět vrátit do normálního života.
Luboš Zálom
Vrtí se v aféře Vrbětice psem?
Napsáno dnes, tedy v neděli 18. dubna, ve 14 hodin, spíše jako okamžitý tok myšlenek nežli nějaký ucelený blog nebo článek, který si klade za cíl dojít k nějakému jednoznačnému závěru. Ostatně kdoví, co se dozvíme zítra...
Luboš Zálom
V zájmu aktivistů, nikoliv cyklistů
Sněmovna dnes schválila povinný 1,5metrový boční odstup při předjíždění cyklistů. "Třikrát hurá," volá k tomu aktivistický spolek AutoMat.
Luboš Zálom
Vláda nás cupováním Pandemického zákona přibližuje diktatuře
Dnes po mnoha měsících skončil v České republice nouzový stav a tzv. protikovidová opatření se přesouvají pod kompetence Pandemického zákona, podle něhož již nadále není možné omezovat pohyb občanů ani bránit jejich setkávání.
Luboš Zálom
Proč budu opět bojkotovat sčítání lidu
Zítra opět po deseti letech odstartuje projekt sčítání lidu, domů a bytů. Jako zastánce práv jednotlivce a konceptu malého státu musím celý projekt odsoudit jako zbytečný a nepřijatelně zasahující do svobody občanů.
Luboš Zálom
Řeč, která na Staromáku nesměla zaznít
Upravený a rozšířený text projevu, který jsem měl připraven na demonstraci spolku Chcípl Pes na Staroměstském náměstí 7. března 2021. Z pódia nakonec stihlo zaznít jen několik málo slov.
Luboš Zálom
Babiš s Hamáčkem nám vyhrožují zastřelením
Nasazení vojáků proti pokojným občanům naší republiky je něco naprosto nepřijatelného. Musíme jej chápat jako otevřenou výhrůžku hrubým násilím.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 279
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2498x